Malé internetové stránky o malé sbírce sukulentů.

Jak množím sukulenty

Adromischus

Adromischus

A. marianiae 'herrei', Kourkamaberg - kořenící řízek
Psát něco o množení tak různorodé skupiny rostlin, jakou jsou sukulenty, by vydalo na celou knihu. Zaměříme se proto na můj oblíbený rod Adromischus.
Proč by měl vlastně člověk pěstující sukulenty, třeba doma na okenním parapetu, sukulenty množit? Odpověď je jednoduchá. Jistí se tím před případnými ztrátami. Rostlina je přeci jen živý organismus, a proto je i její život časově omezen.
Rostliny z rodu Adromischus se navíc někdy svým stářím stávají vytáhlé a nevzhledné a pokud chceme stále mladé kompaktní rostliny, musíme si občas nějakou sami vypěstovat.
Celý náš sledovaný rod patří do čeledi Crassulaceae, a proto jej lze množit listovými řízky. Osobně nepreferuji jarní/letní ani podzimní, ale většinou množím na jaře. Důvod je u mě ten, že do podzimu jsou z řízků malé rostlinky, které snáze přežijí zimu. Řízky odebírám v od března do července a kladu je na zcela běžný pěstební substrát
(viz http://sukulent.webgarden.cz/obsah/clanky/pestitelske-postrehy/neco-malo-k-substratu). Ten se mi osvědčil nejlépe, což bylo znát na rozdílné vitalitě mladých rostlin (rostlinky množené v písku byly o poznání menší). Řízky nechávám jeden nebo dva dny položené na substrátu, aby jim zaschla rána, potom začínám jednou nebo dvakrát za den rosit. Nikoliv zalévat, ale rosit. Zalévat začínám, až když jsou z řízků malé rostlinky. Co se týče hnojení, obecně moc nehnojím, ale z jara mladým rostlinkám trošku té šťávy k mlsání dopřeji.
Podzimní množení provádím také, ale vlastně jen z toho důvodu, že se při manipulaci před zimou chtě nechtě občas nějaký list ulomí. Postup zde aplikuji zcela stejný, akorát že řízky vyžadují během zimy více pozornosti než mladé rostlinky.
Semeny rod Adromischus nemnožím, i když to samozřejmě možné je. Problém je ten, že se mohou ztratit rysy matečné rostliny, což je nežádoucí. Nejhodnotnější rostliny jsou ty, u kterých známe i místo jejich původního sběru v Jihoafrické republice.
Závěrem dodejme, že do velikosti, kdy je nemusíme sledovat pod lupou, dorostou nejdříve za rok a půl, popřípadě dva roky. Není to zrovna krátká doba, ale čekání a trpělivost se vyplácí.
05.04.2016 17:12:30
chenycze
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one